Choderlos de Laclosův román Nebezpečné známosti na konci 18.století ve Francii vyvolal skandál. Prý demaskoval nečistá pravidla svádění aristokratických libertinů a předznamenal rozvrat klasických evropských morálních hodnot. Díky Rogeru Vadimovi, Miloši Formanovi nebo Stephenu Frearsovi známe také několik filmových podob příběhu neřestného Valmonta a intrikující markýzy de Merteuil. Drama, v němž se zdrojem zkázy stávají samy mezilidské vztahy a schopnost předstírat hluboké city se stává vražedným nástrojem pomsty, poutá diváky na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století znovu. Souboj vypočítavého rozumu a nevypočitatelných vášní nepřitahuje svou pozornost patrně náhodou. V době, kdy je dovoleno takřka vše, v době, kterou Gilles Lipovetsky nazval Soumrakem povinnosti (1992), vyvstávají možná otázky po stabilitě a věrohodnosti mezilidských vztahů s novou naléhavostí. Oprávněně, pokud platí znaky dnešní doby, jak je sociolog Lipovetsky uvádí (•Rozpuštění náboženské formy; •Odmítání ideálu odříkání a likvidace hodnoty oběti; •Podpora okamžitých přání, egoistických vášní, soukromého a hmotného štěstí; •Neuznávání závazku vztahovat se i k něčemu jinému než k sobě samým; •Nepříjemné povinnosti jsou odsouvány subjektivními právy na vedlejší kolej; •Minimální etika, jež nezná povinnosti ani sankce, staví na bezbolestných normách etického života;…) Přesto nedošlo k vítězství lhostejnosti a ďábelské spirály subjektivních práv, etická debata se naopak vyostřuje, soudí tato autorita postmoderny. Navzdory mediální manipulaci nejsme prý jen svědky všeobecného úpadku hodnot, nýbrž spíše těsného styku dezorganizačního procesu s procesem etické reorganizace, pramenící ze samotných norem individualizmu. Etika povinnosti se prý proměňuje v etiku odpovědnosti.
Rodina se v takovém prostředí dostává do obtížné situace. Morálka stojící na naplňování individuálních práv, v prostředí permanentního svádění a ztráty smyslu pro generační, kulturní a další hranice vystavuje rodinu těžkým zkouškám. Volný vztah dvou lidí založený na vzájemné shodě je navždy svázán početím dítěte trvalým poutem rodičovství, ať se vezmou nebo ne. Jak se chovají lidé v této paradoxní situaci v dnešní (postmoralistní) společnosti? Jak se žije lidem s dvojími či trojími dětmi, a jak se žije těmto dětem? Jak se pracuje s rodinami, které mají osm nebo dvanáct prarodičů, nebo naopak nemají prarodiče žádné? Jaké jsou rodiny, ve kterých se spojily dva rody vyznávající odlišné kultury či náboženství (křesťanství, islám, židovství) nebo používající různé jazyky? Jak se žije dětem v jednopohlavních rodinách, jak se daří dětem s jediným rodičem, nebo dětem, které daly přednost životu ve squotu, v partě nebo na útěku?
A jak se daří rodinné terapii v tomto prostředí? Jaké „známosti“ rodinné terapii prospívají a jaké jí mohou případně škodit? Co vztahy systemických škol s dynamickými směry. Jak se vyplácí kombinace rodinné terapie a individuální nebo skupinové terapie? Co skupiny rodin, nebo rodinná terapie a Hellingerovy konstelace? Jak se ke stavu světa stavíme my rodinní terapeuté? Jak nám v orientaci mohou pomoci filosofové, lingvisté, matematici nebo biologové?
Stretnutie rodinných terapeutov, psychológov, lekárov, filozofov, lingvistov nad spoločnými témami v centre duchovnej obnovy v Hejniciach.
| « predchádzajúci príspevok Základný kurz transakčnej analýzy TA "101" | nasledujúci príspevok » Špecifická starostlivosť o terminálne chorých starých ľudí |
Do diskusie môžu prispievať len zaregistrovaní užívatelia. Zaregistrujte sa prosím!
Akcie a podujatia